Nábřežní zdi

Levý břeh Vltavy

Hořejší nábřeží – původní nábřežní a podbřežní zeď z lomového kamene s litinovým zábradlím byla postavena již koncem 19. století (okolo roku 1890). Její délka je 497 m, místy dosahuje výšky až 5 m. Ve zdi se nachází 17 nebytových prostor. V roce 1997 byla provedena úplná sanace této zdi.

 Janáčkovo nábřeží – je rozděleno na dva úseky samostatných nábřežních zdí: jednak nábřežní zeď vedle silniční komunikace za Palackého mostem směrem k Jiráskovu mostu, a také část ucelené nábřežní zdi v úseku mezi dolním koncem plavební komory Smíchov a mostem Legií.
První nábřežní zeď z lomového kamene s litinovým zábradlím je dlouhá 172 m s výškou až 5,5 m. Byla postavena v letech 1903-1904.
Nábřežní zeď mezi komorou a mostem v délce 75 m je původní z roku 1875. Konstrukci tvoří stejný materiál jako v předchozím případě, zábradlí je také litinové. Její výška nad náplavkou činí téměř 7 m. Tato zeď byla sanována v roce 2002.

 Malostranské nábřeží - jedná se o nábřežní a podbřežní zeď v úseku mezi severní stranou mostu Legií a Kampou. Vlastní nábřežní zeď je dlouhá cca 90 m a u mostu Legií dosahuje výšky nad náplavkou až 6,5 m. Podbřežní zeď končí u Sovových mlýnů a má délku 250 m. Na vysokou nábřežní zeď navazuje nízká nábřežní zídka se schodištěm v délce cca 15 m s výškou asi 2,60 m.
Všechny zdi z lomového kamene jsou původní (z roku 1888). V roce 2001 byla provedena úplná sanace nábřežní zdi.

 Nábřeží Eduarda Beneše a kapitána Jaroše – soustava nábřežních zdí pod Letnou začíná v ulici U plovárny a končí na konci výjezdové rampy Štefánikova mostu. Celková délka celé soustavy je cca 1 150 m, výška zdí od základů je až 12 m. Původní nábřežní zdi byly realizovány koncem 19. století (1895 - 1896) a z důvodu zvýšení kapacity provozu proběhla velká rekonstrukce v 50. letech 20. století, kdy byly nábřežní zdi rozšířeny o železobetonový krakorec včetně stabilizačních bloků. V místě silničního podjezdu pod Čechovým mostem se nacházejí 2 nebytové prostory.

 Bubenské nábřeží – podél pobřeží Vltavy v úseku mezi Hlávkovým mostem a Negrelliho viaduktem se nachází původní pobřežní zeď z lomového kamene v délce 268 m, která byla realizována v letech 1907-1913. V letech 1978-1980 byla pata zdi dodatečně zajištěna železobetonovou konstrukcí. Výška zdi od této konstrukce činí až 6 m v blízkosti Hlávkova mostu.

Nábřežní zeď Papírenská - nachází se v místě křižovatky ulic Papírenská a Podbabská. Zeď je tvořena prefabrikovanou opěrnou stěnou kotvenou v jedné úrovni. Panely jsou vysoké 8,3 až 10,1m a široké 2m. Na koruně stěny je železobetonový monolitický nosník se zábradlím, který lemuje zeď. Zeď je dlouhá 274m.

 Pobřežní zeď Roztocká – nachází se na severním okraji Prahy v místě vyústění Šáreckého potoka do Vltavy. Zeď je tvořená prefabrikovanou opěrnou stěnou z panelů v délce cca 280 m a byla realizována v letech 1989-90. Výška této panelové stěny od základů ve skalním podloží dosahuje více než 12 m.

Pravý břeh Vltavy

 Podolské nábřeží - původní nábřežní a podbřežní zeď z kamenných kvádrů s ocelovým zábradlím byla postavena v letech 1905-1910. V souvislosti s výstavbou nové kanalizační sítě (stoka „K“) byla část nábřežní zdi koncem 70. let rozebrána a znovu postavena v jiné poloze – tato část nábřežní zdi je nyní ze železobetonu s lícem z kyklopského zdiva. Celková délka nábřežní zdi je 528 m, výška v místě náplavky je 2,80 m a v části bez náplavky dosahuje výška od základů až 11,2 m.

Rašínovo nábřeží - nábřežní a podbřežní zdi s obkladem z kyklopského zdiva a s litinovým zábradlím začínají na severním okraji Vyšehradského tunelu a končí na jižní straně Jiráskova mostu. Celková délka všech zdí je cca 1320 m, největší výška nad náplavkou je 10,5m v místě u Palackého mostu. Původní nábřežní zdi byly realizovány postupně již od konce 19. století (1876-78) až do roku 1910, kdy byly všechny zdi plně dokončeny. V tělesech zdí Rašínova nábřeží se nachází 10 nebytových prostor. Vedle železničního mostu je historický limnigraf z roku 1907.

 Masarykovo nábřeží – část původní nábřežní a podbřežní zdi s obložením z kyklopského zdiva a s litinovým zábradlím je situována v úseku mezi Jiráskovým mostem a galerií Mánes. Tato část souvisí se soustavou zdí Rašínova nábřeží a byla postavena ve stejném období. Druhá, zbývající část nábřežní zdi v úseku od Mánesa až k mostu Legií vedle Národního divadla má stejnou konstrukci a byla realizována již v 80. letech 19. století. Celková délka obou částí nábřežní zdi je 674 m, u mostu Legií dosahuje výška zdi od základů až 9,40 m. V místě bývalých veřejných WC naproti Národnímu divadlu je jedna pronajatá nebytová prostora s umělým osvětlením.

 Smetanovo nábřeží - původní nábřežní zeď s obložením z kyklopského zdiva a s litinovým zábradlím mezi žulovými sloupky je umístěna v úseku mezi mostem Legií a Novotného lávkou a pochází ze 40. let 19. století. Do tělesa zdi jsou vestavěny 3 nebytové prostory. Celková délka nábřežní zdi je 464 metrů, výška zdi od základů je 6 m.
V roce 1982 se v místě vedle mostu Legií zřítila část této zdi v délce asi 25 m. Při následné rekonstrukci byl vytvořen nový opěrný systém , který zajišťuje stabilitu nové i původní zdi.

Křížovnické nábřeží - původní pískovcová nábřežní zeď s obložením pískovcovými kvádry čistého řádkového zdiva a s litinovým zábradlím je umístěna na Křížovnickém náměstí vedle Karlova mostu. Byla realizována v letech 1847-48 a na líci směrem do Vltavy je osazena kamenná plastika „hlava bradáče“. Délka nábřežní zdi je 20 m, výška zdi od základů činí 11,80 m.

 Alšovo nábřeží – nábřežní zeď je tvořena dvěma částmi: první zeď v délce 215 m s obložením z opracovaného čistého řádkového zdiva a s litinovým zábradlím mezi žulovými sloupky je situována mezi vyústěním ul. Platnéřská a Mánesovým mostem, druhá zeď v délce 173 m leží v úseku mezi Mánesovým mostem a vyústěním ul. Na rejdišti za Rudolfinem. Tato zeď je obložena týmž materiálem a nese stejný typ zábradlí, navíc jsou tu však proraženy čtyři větrací otvory do podzemních garáží Rudolfinum. Maximální výška obou zdí od základů dosahuje až 9,70 m. Obě nábřežní zdi jsou původní a byly realizovány v letech 1875-77.
V rámci výstavby hotelu Four Seasons v roce 2001 byl líc první zdi včetně výšky koruny upraven podle projektu stavby.

Dvořákovo nábřeží – rozdělení na dva úseky je podobné jako v případě Alšova nábřeží. První nábřežní a podbřežní zeď v délce 260 m s obložením z kyklopského zdiva a s litinovým (někde ocelovým) zábradlím mezi žulovými sloupky je situována mezi vyústěním ul. Na Rejdišti a Čechovým mostem. V této zdi je vestavěna 1 pronajatá nebytová prostora. Druhá nábřežní a podbřežní zeď v délce 160 m je ohraničena Čechovým mostem a druhým schodištěm na náplavku (před hotelem President). Tato zeď je obložena týmž materiálem a na nábřeží je použit stejný typ zábradlí. Výška obou zdí je proměnlivá, vedle Čechova mostu dosahuje od náplavky až 7,20 m. Obě nábřežní zdi jsou původní a byly realizovány v letech 1875-77.

Nábřeží Na Františku – původní nábřežní a podbřežní zeď v délce 534 m navazuje u druhého schodiště na zdi Dvořákova nábřeží a končí u Štefánikova mostu. Byla realizována v letech 1900-1904. Její líc je obložen kyklopským zdivem a na nábřeží je ocelové zábradlí umístěné mezi žulovými sloupky – u schodišť je zábradlí z kamenných prvků a z litiny. Výška zdi od náplavky dosahuje až 4,80 m. Na nábřeží je osazena historická budova limnigrafu z roku 1907. Ve zdi se nachází 4 nebytové prostory.

Nábřeží Ludvíka Svobody - původní podbřežní zeď s obložením z kyklopského zdiva a s litinovým zábradlím mezi žulovými sloupky je umístěna v úseku mezi Štefánikovým a Hlávkovým mostem – úplný konec zdi je až cca 12 m za severním okrajem Hlávkova mostu. Tato zeď byla postavena v letech 1907-1913. Část nábřeží od Štefánikova mostu v délce cca 320 m tvoří kromě zdi podbřežní i zvýšená nábřežní zeď ze železobetonu s obložením řádkovým zdivem z kamene, která byla postavena v letech 1980-84 v místě zbourané původní nábřežní zdi. Celková délka celého úseku je 757 metrů. Výška nábřežní zdi na nábřeží je cca 3,10 m, v místě podbřežní zdi vedle Hlávkova mostu dosahuje její výška od základů až 8,60 m.