Tisková prohlášení - seznam

Automobilová doprava v Praze v roce 2009

Automobilová doprava v Praze se v loňském roce zvýšila jen nepatrně. Každoroční nárůst automobilové dopravy zaznamenaný na území města v období po roce 1990 se v letech 2008 a 2009 prakticky zastavil. 

Počty motorových vozidel 

Celkový počet motorových vozidel registrovaných na území Prahy se výrazně zvyšoval až do roku 1999, poté se nárůst zpomalil. Rozhodující podíl na přírůstcích motorových vozidel tvoří osobní automobily. 

V letech 1990 – 2009 bylo v Praze evidováno:

rok 1990

428 769

vozidel (z toho 336 037 osobních)
rok 2000

746 832

vozidel (z toho 620 663 osobních)
rok 2005

749 786

vozidel (z toho 602 339 osobních)
rok 2008

906 571

vozidel (z toho 678 056 osobních)
rok 2009

914 224

vozidel (z toho 683 295 osobních)

 

Poznámka k evidovaným počtům motorových vozidel: do roku 2001 byly údaje o počtech registrovaných motorových vozidel v Praze i v ČR přebírány od Policie ČR. Od roku 2002 jsou tyto údaje přebírány od nových správců těchto údajů, kterými jsou za Prahu Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravně správních agend, a za ČR Ministerstvo dopravy, odbor dopravně správních agend. Správce údajů za Prahu vykazoval od října 2003 počet vozidel o cca 130 000 nižší než skutečný. Jako zdůvodnění správce údajů uvádí: datem 6. října 2003 byla nainstalována nová verze programu registru silničních vozidel, která prováděla výpočet dle číselníku typů, což přispělo k přesnějšímu přehledu o množství provozovaných vozidel v hl. m. Praze. Tím se ovšem změnila filozofie výpočtu evidovaných vozidel. V této aplikaci programu byl k dispozici algoritmus pro výpočet provozovaných vozidel, kterým bylo zjištěno o cca 130 000 méně provozovaných vozidel oproti předchozímu stavu. Od 31. března 2008 byla nainstalována nová verze programu registru silničních vozidel, kterou se výpočet vozidel vrátil na původní hodnoty před 6.10.2003. Čísla, která jsou v tomto přehledu použita, odpovídají současným možnostem výpočetní techniky a jejího programového vybavení na úrovni regionálního registru.

Stupně motorizace a automobilizace

Stupeň motorizace: 1,4  obyvatel na jedno motorové vozidlo
Stupeň automobilizace: 1,8  obyvatel na jeden osobní automobil

Poznámka: počet obyvatel k 30.9.2009: 1 246 000 (údaje k 31.12.2009 nejsou zatím od Českého statistického úřadu k dispozici)

 

 

Průměrná obsazenost osobních automobilů (osob na vozidlo)

Rok Centrum (centrální kordon)

Vnější pásmo (vnější kordon)

Praha celkem

1990 1,57 1,90 1,71
2000 1,37 1,49 1,44
2005 1,35 1,42 1,40
2008 1,33 1,37 1,36
2009 1,31 1,32 1,31

 

Skladba dopravního proudu vozidel v pracovních dnech

Ve skladbě dopravního proudu výrazně převažují osobní automobily. Z hlediska územního rozložení se podíl osobních automobilů v dopravním proudu zvyšuje směrem k centru města. V roce 2009 činil:

§           na centrálním kordonu   96 %

§           na vnějším kordonu    88 %

§           v průměru na celé síti 92 %

 

Skladba dopravního proudu (motorová doprava) 2005 - 2009 (v procentech)

Pracovní den, oba směry celkem, období 6-22 h

 

Rok

Centrální kordon

Vnější kordon

Osobní

 

Nákladní

Autobusy

Osobní

 

Nákladní

Autobusy

automobily

Motocykly

automobily

(bez MHD)

automobily

Motocykly

automobily

(bez MHD)

2005 95,4 0,7 2,9 1,0 86,2 0,4 12,2 1,2
2008 95,0 1,1 2,7 1,2 87,0 0,5 11,3 1,2
2009 95,5 1,2 2,4 0,9 88,0 0,5 10,4 1,1

Pozn.: podíl cyklistů se na celkovém počtu vozidel v dopravním proudu pohybuje v rozmezí 0,1 – 0,8 %.

 

Intenzity automobilové dopravy

Z provedených dopravních sčítání vyplývá základní závěr, že v roce 2009 se automobilová doprava v Praze zvýšila jen nepatrně. Každoroční nárůst automobilové dopravy zaznamenaný na území města v období po roce 1990 se v letech 2008 a 2009 prakticky zastavil.

Celkově se automobilová doprava na území hlavního města Prahy v roce 2009 – měřená dopravním výkonem na celé komunikační síti – zvýšila v průměru pouze o 0,9 % ve srovnání s předcházejícím rokem. Z toho doprava osobními automobily vzrostla o 1,8 %, zatímco doprava nákladními automobily a autobusy poklesla o 7,9 %.

V období 0-24 h průměrného pracovního dne ujela motorová vozidla na celém území Prahy celkem 21,231 milionu vozokilometrů. Z toho činil podíl osobních automobilů 19,481 milionu vozokilometrů, tj. 92 %. Ve srovnání s předcházejícím rokem to znamená, že v roce 2009 ujela motorová vozidla v Praze za den 191 tisíc vozokilometrů více než v roce předcházejícím. Proti roku 1990 se do roku 2009 automobilový provoz ve městě zvýšil o 190 %, tj. téměř na trojnásobek. V porovnání s nárůstem automobilové dopravy na dálnicích a silnicích České republiky byl nárůst v Praze v tomto období cca 1,5x vyšší.

V širší oblasti centra města (dle sčítání na tzv. centrálním kordonu, který vyjadřuje obousměrnou intenzitu dopravy na vstupech do širší oblasti centra města, vymezené zhruba Petřínem na západě, Letnou na severu, Riegrovými sady na východě a Vyšehradem na jihu; Strahovský tunel a tunel Mrázovka jsou vně centrálního kordonu) se automobilová doprava ve srovnání s předcházejícím rokem zvýšila o 1,4 %. Ve srovnání s rokem 1990 pak vjíždělo do širší oblasti centra města o 30 % vozidel více. Veškerý nárůst po roce 1990 byl tvořen pouze osobními automobily, neboť počet nákladních vozidel a autobusů naopak od roku 1990 poklesl o více než o polovinu (-64 %).

Intenzita automobilového provozu v širší oblasti centra města každoročně vzrůstala až do roku 1998, kdy dosáhla zatím historického maxima, od té doby víceméně – s mírnými výkyvy – mírně klesá. Do širší oblasti centra města vjíždělo v roce 2009 za 24 h průměrného pracovního dne 311 000 vozidel, z toho 298 000 osobních automobilů. Od roku 2000 se automobilový provoz v širší oblasti centra snížil o 10 %.

Ve středním pásmu města se automobilový provoz oproti předcházejícímu roku zvýšil jen nepatrně: o 0 až 1 %. Doprava ve středním pásmu od roku 1990 trvale a výrazně rostla až do roku 2007 a ve srovnání s rokem 1990 se na některých komunikacích zvýšila trojnásobně až čtyřnásobně.

Ve vnějším pásmu města (dle sčítání na tzv. vnějším kordonu, který vyjadřuje obousměrnou intenzitu automobilové dopravy na vstupech hlavních výpadových silnic a dálnic do souvisle zastavěného území města) se intenzita automobilové dopravy oproti roku předcházejícímu snížila o 1,2 %. Ve srovnání s rokem 1990 přijíždělo denně do Prahy z jejího okolí (z příměstské zóny, z ostatního území státu a ze zahraničí) 3,6x více vozidel (+ 261 %). Rozhodující část nárůstu po roce 1990 byla tvořena osobními automobily, neboť jejich počet se zvýšil již více než 4,4x (+ 342 %).

Automobilový provoz ve vnějším pásmu města trvale vzrůstal od roku 1990 až do roku 2008. Do Prahy přijíždělo přes hranici vnějšího kordonu v roce 2009 za 24 h průměrného pracovního dne 278 000 vozidel, z toho 245 000 osobních automobilů.

 

Nejzatíženějšími úseky na pražské komunikační síti v roce 2009 byly

§         Barrandovský most, kde projíždělo 134 000 vozidel za den (0-24 h)

§         Jižní spojka v úseku 5. května - Vídeňská (127 000 vozidel za den)

§         Brněnská (dálnice D1) v úseku Chodovec - Chodov (114 000 vozidel za den)

§         5. května v úseku Jižní spojka - Chodovec (111 000 vozidel za den)

§         Strakonická v úseku Dobříšská – Barrandovský most (110 000 vozidel za den)

Pro porovnání: Wilsonova na přemostění Masarykova nádraží 103 000 vozidel za den, Wilsonova u Hlavního nádraží 89 000 vozidel za den.

 

Nejzatíženějšími mimoúrovňovými křižovatkami v roce 2009 byly

§         5. května - Jižní spojka (215 000 vozidel za den) 

§         Strakonická - Barrandovský most (181 000 vozidel za den)

§         Jižní spojka - Vídeňská (157 000 vozidel za den)

§         Jižní spojka - Chodovská (157 000 vozidel za den)

§         Jižní spojka - Průmyslová (139 000 vozidel za den)

 

Nejzatíženějšími úrovňovými křižovatkami v roce 2009 byly

§         Poděbradská - Kbelská (74 000 vozidel za den)

§         Anglická - Legerova (71 000 vozidel za den)

§         Černokostelecká - Průmyslová (71 000 vozidel za den)

§         Žitná - Mezibranská (70 000 vozidel za den)

§         Argentinská - Plynární (68 000 vozidel za den)

 

Časové variace automobilové dopravy

Denní variace dopravních výkonů automobilové dopravy v pracovní dny jsou charakteristické následujícími skutečnostmi.

§      V denním období se odehrává převažující část dopravních výkonů celého dne (73 % za 6-18 h), podíl období 6-22 h činí cca 91 %.

§      Po 18. hodině začínají dopravní výkony prudce a víceméně rovnoměrně klesat až do půlnoci.

§      Ranní špičkovou hodinou je 7-8 h, odpolední špičkovou hodinou je 16-17 h.

§      Podíl ranní špičkové hodiny činí 6,8 %, podíl odpolední špičkové hodiny rovněž 6,8 %
(100 % = 0-24 h).

§      Rozdíly mezi podílem špičkových hodin a podílem hodin v poledním sedlovém období nejsou příliš výrazné. Polední sedlová hodina (12-13 h) představuje 5,7 % z celého dne.