Popis a rozsah činnosti
Zeleň, a zejména uliční stromořadí, jsou neoddělitelnou součástí ulic celé Prahy. Spolu s parky a další městskou zelení tvoří stromořadí zcela jedinečnou a nenahraditelnou zelenou síť města. Zlepšují mikroklima jednotlivých ulic, celých obytných bloků i čtvrtí města a výrazně zvyšují estetickou hodnotu městského prostředí. Kromě alejí a stromořadí spravujeme další plochy zeleně v blízkosti komunikací, jako jsou travnaté pásy, porosty keřů nebo keřové a trvalkové záhony.
Všechny typy zeleně ve správě TSK dohromady tvoří v součtu tak významnou plochu, že ji lze, vedle příměstských lesů a parků, nazvat zelenými plícemi Prahy.
Klimatické změny jsou důvodem k přehodnocení dosavadních přístupů k péči o městskou zeleň a stejně tak důvodem k aktualizaci technologií zakládání nových uličních stromořadí a alejí. S pomocí principů modrozelené infrastruktury, tzn. propojení zeleně s využíváním a zadržováním srážkových vod, se tak snažíme o co největší zlepšení podmínek stávajících i nově vysazovaných stromů. Inspirujeme se pozitivními příklady v zahraničí a aplikujeme osvědčené postupy na naše podmínky.
Pečujeme o
68 tisíc
stromů ve stromořadích
5,6 mil. m²
travnatých ploch
641 tisíc m²
keřů
171 tisíc m²
stromů ve skupinách
35 tisíc
travnatých ostrůvků a pásů
12 tisíc m²
keřových a květinových záhonů
Jak pečujeme o stromy a stromořadí
Na území celé Prahy provádíme pravidelné prořezy stromů. Zásahy jsou prováděny převážně stromolezeckou technikou. Vedle řezů výchovných, bezpečnostních a zdravotních jsou prováděny i obvodové redukce koruny a zejména vyzvedávání korun na nezbytnou podchozí a podjezdovou výšku. Tam, kde je třeba, jsou do korun instalovány vazby pro zpevnění kosterních větví.
Jak postupujeme?
Nejdříve přední odborníci z oborů arboristiky a dendrologie individuálně každý strom posoudí a v případě potřeby definují jedno či soubor potřebných opatření, která mají stromolezci na stromech provést. Odmítáme provádět zásahy na každém stromě plošně, zasahujeme pouze tam, kde je zásah odůvodněný a je pro strom větším přínosem, než by bylo jej – minimálně pro dané období – ponechat bez zásahu. V případě větších zásahů jsou řezy rozděleny do etap s plánovaným opakováním za 3-5 let. Všichni stromolezci jsou profesionálními certifikovanými arboristy, kterým navíc poskytujeme jednotné zaškolení a metodické vedení.
Během samotných řezů jsou samozřejmě přítomny odborné technické dozory pro zajištění kontinuálně vysoké úrovně kvality prací.
![]() |
![]() |
Nejvhodnější dobou pro prořez stromů je zejména první polovina vegetace. V předjaří je vhodné řezat především při větší intenzitě řezu. Obecně je doporučováno provádět řezy v co nejnižším stáří jedince, resp. jeho řezané části. Řez v mrtvém dřevě je možný kdykoliv, části bezprostředně ohrožující provozní bezpečnost je nezbytné odstraňovat okamžitě. Naopak nejméně vhodná doba je při trvalejší teplotě pod –5 °C, respektive hrozí-li ještě její výskyt a před plným olistěním u tzv. „plačících“ stromů (bříza, javor, ořešák, habr). Při navrhování pěstebních opatření (řezů) je vždy brán v komplexní úvahu i zdravotní stav stromu a jeho aktuální vitalita, poloha a okolní podmínky.
Někdy stará stromořadí odcházejí, ať už věkem, následkem chorob, změnou podmínek či kombinací všech těchto faktorů, a my už je bohužel nemáme jak zachránit. Stromy často vyčerpají svoje omezené zdroje, definované ve městě limitovaným prokořenitelným prostorem, předčasně stárnou a nejsou schopny se adaptovat na klimatické změny, zejména v podobě dlouhotrvajících suchých období. Potom nezbývá, než je nahradit novou, odolnější výsadbou. Zároveň je nutné stromům zajistit odpovídající podmínky, protože stávající stanoviště by nepřineslo lepší výsledky ani dalším generacím stromů.
- Dostatečně velký prokořenitelný prostor
Stávajícím stromům velmi často chybí odpovídající prostor pro růst kořenů. Následkem toho je snížená stabilita dřeviny a zároveň omezená prosperita stromů. Po prvních 10-15 letech po výsadbě, kdy stromy rostou, vyčerpají malý prostor, zastaví se v růstu a zůstávají další desetiletí v zakrnělé fázi. Takový strom nám nepřináší žádoucí stín, ochlazování ulic, ani kvůli omezené listové ploše neprodukuje předpokládané objemy kyslíku, a nakonec neplní ani estetickou funkci. - Prostor pro růst koruny
Stromy je důležité vysadit s rozmyslem, s ohledem na potřeby a předpoklady vybraných druhů a na jejich předpokládanou velikost v dospělosti. Neměly by si vzájemně konkurovat, blokovat v ulicích proudění vzduchu a příliš omezovat světelné podmínky dané ulice. - Přístup k vodě
Dešťová voda je ideální „zálivkou“ pro stromy a další zeleň. U nových výsadeb se proto vždy snažíme najít primárně řešení, jak svést srážkovou vodu z přilehlých chodníků přímo ke stromům. Vhodně provedený povrch výsadbové mísy navíc funguje jako půdní filtr. - Vhodně vybraný druh stromu pro dané míst
Vzhledem ke zvýšeným nárokům na odolnost stromů pečlivě přehodnocujeme, jaké druhy jsou vhodné pro konkrétní místo.
Péče o vysazené dřeviny musí být plánována a ostře sledována. Její zanedbání je až z 95 procent důvodem úhynu mladých výsadeb. Všechny vysazené stromy jsou tedy okamžitě po výsadbě zaneseny do pasportu a podle jejich termínu výsadby jim přidělujeme pěstební plán, který zahrnuje pravidelné zálivky, výchovné řezy, kontroly a odstranění kůlování či zemního kotvení, úpravu a úklid povrchů a revize souvisejících modrozelených infrastrukturních prvků i mobiliáře.
V Mapě technické infrastruktury a inženýrských sítí v ulicích Prahy si může každý jednoduše ověřit, že ulice Prahy jsou doslova prošpikované inženýrskými sítěmi. Do uličního prostoru se musí pod zem vejít vodovody, plynovody, kanalizace, rozvody elektřiny (silnoproud, slaboproud) a dále různé telekomunikační kabely, včetně potrubní pošty. Nad zemí soupeří stromy o místo s parkovacími místy, garážemi a fasádami domů, stožáry a nezřídka se musí srovnávat i s tím, že jsou doslova vmáčknuty do celkového architektonického uspořádání, které na stromy při svém vzniku třeba úplně nepamatovalo. Kromě souhlasu stavebního úřadu je v památkové rezervaci a památkově chráněném širším centru města pro založení nového stromořadí i výsadbu nového stromu nezbytné získat také souhlas orgánů památkové péče, které prověřují historický výskyt stromů v dané lokalitě a odsouhlasují dokonce i konkrétní taxony navržených stromů.
Přestože nám stísněný prostor a legislativa nepřeje tak, jak bychom si přáli, daří se nám vysazovat nová uliční stromořadí i tam, kde ani historicky, ani v době nedávné, nebyla.
Nově plánované projekty už připravujeme podle nejnovějších nároků na modrozelenou infrastrukturu. Základem těchto projektů je využití strukturálního substrátu, který na sobě bez porušení unese další souvrství a tíhu chodníků či dokonce vozovky, a dále využití srážkových vod z okolních ploch a zároveň i drenáž včetně regulace výše nátoku vody, aby stromy nebyly naopak příliš zamokřené.
![]() |
![]() |
![]() |
Jak pečujeme o trávníky a záhony
Travnatých ploch máme ve své správě více než 37 tisíc a celkem zaujímají 5,3 milionů m2. Jedná se především o plochy tzv. izolačních pásů, tedy o zeleň, která přiléhá a odděluje motoristické i nemotoristické komunikace od dalších ploch, nicméně zdaleka nejde jen o ně:
- trávníky parkové (sečeme 10x ročně ručně vedenými aku sekačkami nebo traktůrky, minimálně 4x ročně mulčujeme),
- travnaté pásy uvnitř města, plochy v residenčních zónách, lemy parkovišť (sečeme minimálně 5-6x ročně),
- liniová vegetace, tedy trávníky doprovázející komunikace I. a II. kategorie (sečeme minimálně 4-5x ročně),
- louky a ostatní plochy (sečeme 2x ročně).
Maximálně jsme zefektivnili průběh sečí trávníků. Rozdělili jsme území hlavního města Prahy na 17 oblastí, přičemž v každé probíhají seče tři týdny. Termíny sečí jsou vyhlašovány centrálně pro všechny oblasti. Na území celé Prahy tak seče travnatých ploch ve správě TSK probíhají ve stejném časovém úseku. Abychom udrželi pravidelný postup prací sečí, rozdělili jsme ještě každou ze 17 oblastí na menší části, které mají pevně stanovené pořadí v rámci celé oblasti.
Veškeré úkony spojené se správou a výkonem údržby na travnatých plochách, od pasportizace přes plánování, zadávání, kontrolu činnosti až po přebírání prací od našich dodavatelů, probíhají v naší aplikaci CDSw Zeleň.
Ve správě máme okolo 15 000 m2 keřových, trvalkových i letničkových záhonů. Mezi nejhezčí určitě patří záhony v Italské, ale zlepšujeme se i jinde. Od roku 2022 jsme se nově ujali péče o letničkové záhony a živé ploty na Václavském náměstí, které bylo již roky třeba zvelebit. Jakkoli je horní část náměstí nedlouho před plánovanou rekonstrukcí, věříme, že nejdůležitější náměstí České republiky si zaslouží maximální péči za každých okolností a v kterémkoli čase.
Naše cíle
Stromořadí pozitivně ovlivňují kvalitu života v konkrétním místě, a v důsledku tak i kvalitu života ve městě jako celku. Proto je naším cílem zajišťování co nejlepší péče o stávající stromy uličních stromořadí. Takové péče, která umožní optimální rozvoj, kvalitní růst a dlouhý věk dožití stromů na jejich konkrétním stanovišti. Vedle toho se podílíme na zakládání stromořadí nových, která, jsou-li založena na vhodných místech, výrazně přispějí ke zvýšení kvality života Pražanů.
V rámci celého města chceme vytvářet plochy zeleně, které naplňují svůj potenciál v daném prostoru. Zeleň má plnit nejen estetické a relaxační funkce, ale také významně přispívá ke zlepšení mikroklimatu ve svém okolí. Tedy ochlazuje své okolí výparem vody z velkých korun stromů, poskytuje stín, zvyšuje biodiverzitu, a také dokáže zadržet velké množství srážek a chránit tak ulice města před dopady přívalových dešťů.
Každý konkrétní jedinec by měl ve svém konkrétním prostoru díky vhodné úpravě stanoviště a kvalitní dlouhodobé péči naplnit svůj potenciál, tedy dosáhnout co největších rozměrů a na svém místě prosperovat co nejdelší dobu. Strádající zakrslé stromky, které se nedožijí ani třetiny svého potenciálního věku a přestanou růst ve věku 10 let, nejsou pro město žádným přínosem. Stanovujeme proto v souladu se Standardem uličních stromořadí pro jednotlivá stromořadí pěstební cíle, které navrhnou vhodná konkrétní opatření ke zlepšení jak stanovišť stromů (zvětšení prokořenitelného prostoru, úprava půdních podmínek, zlepšení nátoku a vsakování vody), tak i stromů samotných (náhrada, výměna taxonu, řez, další zdravotní opatření).
Chceme odborně realizované, esteticky ztvárněné a dlouhodobě fungující plochy zeleně s přesahem ke zvyšování biodiverzity městského prostoru. Nežádoucí jsou naopak vyšlapané plochy bez vegetace, přeschlé a zaplevelené trávníky, nevhodně ořezávané keře nebo nefunkční či zanedbané záhony.
Stromy ve stromořadích musí být bezpečné a zdravé, aby nepředstavovaly pro obyvatele a jejich majetek riziko. Proto jsou nastaveny pravidelné kontroly stavu stromořadí a stromy jsou podle odborně stanoveného posouzení prořezávány.
Standardy a metodiky
Do nedávné doby neexistoval jednotný a komplexní manuál plánování, péče a výsadby stromů ve městě. Postupy v krajinářské architektuře a poznatky v péči o stromy ve městech se přitom dynamicky vyvíjejí a pro rozvoj zeleně v době klimatických změn je třeba hledat nová řešení, která umožní stromům a zeleni obecně prosperovat i ve ztížených podmínkách. Koncem roku 2021 byly vedením Hlavního města Prahy schváleny pro naši činnost dva zásadní dokumenty: Standard uličního stromořadí a Standard hospodaření s dešťovou vodou. Díky nim máme dnes vytyčenou jak cestu plánování a systémové péče o uliční stromořadí, tak i budování pro život ve městě nezbytné modrozelené infrastruktury.
Městský standard uličního stromořadí se dívá na stromořadí jako na funkční prvek uličního prostoru, od kterého očekáváme významné funkce. Těmi jsou poskytování stínu, aktivní snižování teploty, zlepšování kvality ovzduší, zvyšování biodiverzity v dané lokalitě a také zvyšování estetické funkce městského prostředí.
Stromy mohou tato naše očekávání naplnit jen ve chvíli, kdy jsou zdravé a prosperují. V prostředí městské ulice to však není jednoduché zajistit – stromy potřebují dostatečný prostor pro kořeny a zajištění přístupu srážkové vody k nim. Druhy dřevin, které se do náročného a znečištěného prostředí měst hodí, musí být navíc odolné vůči nejrůznějším škůdcům a stále extrémnějším výkyvům počasí.
Městský standard hospodaření s dešťovou vodou představuje způsoby hospodaření s dešťovou vodou, kterou by město mělo do maximální možné míry využívat a nemuselo ji za nemalé poplatky svádět do jednotné kanalizace, aby potom vodu vracelo do ulic zálivkami z vodovodního řadu. Propojení zeleně s využíváním a zadržováním srážkových vod říkáme „modrozelená infrastruktura“ (MZI). Pro Prahu je využití MZI v ulicích jednou z priorit a velkých výzev do dalších desetiletí.
Při plánování péče o zeleň je naším významným pomocníkem datová aplikace CDSw Zeleň, která obsahuje mj. i pasport zeleně. V něm je přesně zanesena každá zelená plocha i každý jednotlivý strom ve správě TSK, a navíc obsahuje množství podstatných údajů o velikosti, typu, charakteru a stavu dané plochy či stromu a o péči, kterou je třeba daným prvkům v určité intenzitě a čase poskytnout.
Pro případný návrh zlepšení stavu jedince či celého konkrétního stromořadí máme nově možnost sbírat celou řadu informací, podle kterých je možné zjistit celkový vývoj určitého konkrétního jedince v čase, a stejně tak i jeho aktuální stav. Takto jsou podchyceny všechny dřeviny i další plochy zeleně v naší správě. Jednotlivé zásahy tak můžeme dlouhodobě plánovat a zároveň v rámci pasportu sledovat reakci dřevin na tato opatření a vyhodnocovat celkovou dlouhodobou úspěšnost naší péče.
V pasportu, resp. aplikaci CDSw Zeleň plánujeme převážnou část našich aktivit. Nejedná se tedy jen o statickou mapu, ale aplikaci, která je živá, aktuální a obsahuje celý proces péče o zeleň.
Pěstování stromů v městských ulicích se diametrálně liší od způsobu pěstování stromů v parcích, sadech, zahradách, případně ve volné krajině. Rozdílný je jak typ výsadbového materiálu, tak i druhy nebo kultivary dřevin. Zásadní rozdíly jsou patrné i v půdních a mikroklimatických podmínkách, výchovou dřeviny se směřuje k jinému cílovému stavu. Důrazy na funkce stromů a způsob jejich pěstování přímo ovlivňuje lokalita a účel jejich pěstování.
V každé ulici je navíc nadzemní (a dokonce i podzemní) prostor vždy sdílený s ostatními prvky města, se kterými tvoří určitý celek. Obytné budovy, doprava i technická infrastruktura města společně se stromy a dalšími prvky zeleně musí být v souladu a rovnováze.
Vzhledem k nutnosti koexistence všech prvků a funkcí, které si kladou nárok na uliční prostor, není možné ponechat dřevinám uličních stromořadí zcela neomezený růst a je nutná jejich celoživotní formace. Bez formace velikosti a tvaru koruny dochází s odstupem času k nežádoucím střetům s dalšími prvky a objekty města, které mohou v konečném důsledku vést až k fatálnímu poškození stromů nebo jejich okolí (např. ulamování větví projíždějícími vozidly, konflikty při instalaci nebo opravách sítí technické infrastruktury, konflikty s budovami atd.).
Proces pěstování a formace v městské ulici se neomezuje pouze na krátký časový úsek v mládí stromu, ale trvá po celý život daného jedince. V určitých vývojových etapách stromu se intenzita pěstebních zásahů může lišit, ale zásadním předpokladem je, aby kontinuita pěstování nebyla v časové ose (výsadba – zánik) přerušena.
Kvalita výpěstků je pro nás dalším zásadním faktorem, který jsme na základě dlouhodobých rešerší zhmotnili v novou interní metodiku na přebírání školkařských výpěstků.
Tento dokument vznikl jako interní metodika pro výběr, nákup a přebírání výsadbového materiálu z iniciativy Oddělení správy zeleně TSK, které spravuje většinu pražských stromořadí. Tuto metodiku mohou využít i další správci zeleně z řad tuzemské odborné i laické veřejnosti, kteří se rovněž nezřídka potýkají s kolísající kvalitou dodávaného zboží a dosud neměli o co své představy a požadavky opřít.
Aktuality
Časté dotazy
Jak mohu požádat o vysazení stromu?
Důvodů, proč se stromy v lokalitě nevyskytují či nemohou vyskytovat, může být celá řada. Mezi hlavní patří pod povrchem umístěné inženýrské sítě (voda, plyn, veškeré kabely) a jejich ochranná pásma. Druhou nejčastější překážkou je památková ochrana dané lokality. Pro získání alespoň základního přehledu navštivte www.geoportalpraha.cz, najdete zde inženýrské sítě zanesené v mapové aplikaci. Také je třeba udržovat spon, tedy prostor mezi jednotlivými stromy ve stromořadí, takový, aby měly všechny dostatek prostoru pro svůj růst a nedocházelo ke konfliktům s dalšími stromy, ale i veřejným osvětlením, mobiliářem atd. Pokud jsou všechny předpoklady splněny, je třeba se ujistit, že daná plocha patří do naší správy. O výsadbách stromů dále pojednává Městský standard uličního stromořadí.
Je možné se bránit výsadbě stromu?
V poslední době přibývají požadavky na vysazování nových stromů v ulicích. Stejně tak ovšem přibývá žádostí, abychom stromy káceli či je ořezali do té míry, že už nebudou plnit své funkce a zcela změní svůj přirozený tvar. Každý případ posuzujeme individuálně, nicméně přínosy stromů v ulicích jsou nezpochybnitelné a převažují nad jejich negativy. Kácení vzrostlého stromu je vázáno na povolení příslušného městského úřadu, který se řídí zákonem o ochraně přírody a krajiny. Ten navíc ve většině případů požaduje náhradní výsadbu – to znamená, že strom bude pouze nahrazen novým. Pro další informace prosím kontaktujte odbor životního prostředí ve vaší městské části nebo využijte náš kontaktní formulář.
Škodí stromům psí moč?
V našem městě vidíme případy psy „učůraných“ patek celých kovových zábradlí, sklepních mříží atd. Výsledky působení moči jsou tedy zcela patrné a prokazatelné i na odolnějších materiálech, než jsou kmeny dřevin. Při každodenní zátěži a ve větším měřítku, která je ve městě typická, psí moč stromy opravdu poškozuje. U mladých stromů rozleptává kůru kmene stromů, u starších výrazně mění chemismus stanoviště stromů. Dlouhodobě tak snižuje věk dožití i velikost vzrůstu stromů. Prosíme vás proto, zaveďte pejska (a případně i sebe a vaše děti) na záchod někam jinam než na kmen stromu. Stromy vám poděkují svým delším životem.
Street gardening aneb „moje malá zahrádka“.
Tomuto tématu se podrobně věnujeme v dokumentu Desatero Street Gardeningu. Spontánní zahradničení v ulicích jednoznačně upřednostňujeme v travnatých pásech, nikoli však v už tak omezeném prostoru stromů, které kromě vody a slunce potřebují hlavně klid a dostatek půdního vzduchu. Vrstvení další zeminy na už tak omezený prostor stromům skutečně neprospívá. V horkých dnech můžete stromům dopřát zálivku. Pokud máte ale pocit, že je třeba někde stromům pomoci, ideální je dát nám vědět prostřednictvím kontaktního formuláře.
Můžeme nějakým způsobem stromům v uličním stromořadí pomoci?
Výsadby dřevin provádějí odborníci dle nejnovějších poznatků a městských standardů. Nejlépe pomoci můžete společným monitoringem v rámci dlouhodobé péče. Pomozte nám vytipovat stromy, u kterých máte pocit, že nejsou dostatečně zalité, případně stromy, jejichž větve jsou trvale poškozovány auty. I přes pravidelný monitoring je možné, že některé dílčí nedostatky nám mohou uniknout. Kontaktovat nás můžete prostřednictvím tohoto formuláře.
Posekali jste trávník v horku a on okamžitě zežloutl a zašel.
V rámci péče o trávníky se snažíme řídit metodickým doporučením pro provádění sečí ve vhodných agrotechnických lhůtách. Vzhledem k extrémním jevům počasí se však může stát, že reakcí trávníku na seč bude jeho zežloutnutí a hybernace – ta je však dána spíše extrémním suchem nežli vlastní sečí – tou je pouze uspíšena. S přísunem vláhy se trávník opět zazelená. V rámci systémové správy zeleně se, zejména za pomoci pravidelných sečí v dostatečné četnosti, a nyní již i prvků modrozelené infrastruktury, postupně snažíme o zlepšení stavu travnatých ploch a dostupnosti vody pro ně. Ani tato opatření však v drtivé většině nezabrání zežloutnutí travnatých ploch v extrémních dlouhotrvajících vedrech.
Proč prořezáváte stromy celoročně a ne jen v zimě, kdy řežeme na našich zahrádkách?
Nejvhodnější doba pro prořez stromů je zejména první polovina vegetace. V předjaří je vhodné řezat především při větší intenzitě řezu. Obecně je vhodné provádět řezy v co nejnižším stáří jedince, resp. jeho řezané části. Řez v mrtvém dřevě je možný kdykoliv, části bezprostředně ohrožující provozní bezpečnost je nezbytné odstraňovat okamžitě. Naopak nejméně vhodná doba je při trvalejší teplotě pod -5 °C, respektive hrozí-li ještě její výskyt a před plným olistěním u tzv. „plačících“ stromů (bříza, javor, ořešák, habr). Při navrhování pěstebních opatření (řezů) je vždy brán v komplexní úvahu i zdravotní stav stromu a jeho aktuální vitalita, jakož i poloha a okolní podmínky.
Proč nenecháte usychající strom dožít?
Jako vše živé, i strom během času zaniká. V nepříznivých podmínkách, které ve městě panují, přichází tento zánik zpravidla mnohem dříve nežli v optimálních přírodních podmínkách. Zánik stromu často navíc doprovází přítomnost dřevokazných hub způsobujících snížení stability stromu nebo jeho částí, a to včetně podzemních. Může tak docházet k vylamování větví, rozpadům koruny nebo pádům celých stromů. Tyto jevy, běžné a normální ve volné přírodě, si v prostředí města nemůžeme dovolit. Riziko poškození majetku či dokonce zranění osob je zde příliš vysoké. Mnohým popsaným jevům jsme schopni dlouhodobě bránit sledem arboristických opatření jako jsou vazby či sledy určitých typů řezů. V dlouhodobém horizontu však vždy přijde okamžik zániku jedince. Se zvážením všech možností a zevrubným posudkem stavu stromu je pak nutné přistoupit k jeho odstranění. Po odstraněném jedinci se vždy snažíme v co nejkratším možném čase na dané místo vysadit strom nový, kterému v rámci možností konkrétního místa vylepšujeme stanoviště, aby byla co nejvíce zvýšena perspektiva jeho dlouhodobého úspěšného růstu. Více informací najdete ve Standardu uličního stromořadí.
Podívejte se na další činnosti TSK
Pronajímáme a půjčujeme
Pronájmy a výpůjčky komunikačního majetku? Taky umíme, taky řešíme.
Informujeme o dopravě
Víme, kde se to zrovna zastavilo. Nepřetržitě vyhodnocujeme dopravu a informujeme veřejnost o aktuální situaci na pražských silnicích.
Instalujeme a udržujeme dopravní značení
Staráme se o to, aby pražské dopravní značení bylo na první dobrou jasné a přehledné. Jedině tak můžeme přispět k větší bezpečnosti…
Hlídáme technologie v tunelech
Bez dobře průjezdných a průchozích tunelů to v Praze nejde. Proto zajišťujeme jejich bezpečnost i plynulý provoz.
Provozujeme silniční laboratoř
Někdy je to pořádná věda. Proto provádíme průzkumy stavu komunikací, kontrolujeme kvalitu nových staveb a testujeme povrchy i stavební materiály.