Popis a rozsah činnosti

Zeleň, a zejména uliční stromořadí, jsou neoddělitelnou součástí ulic celé Prahy. Spolu s parky a další městskou zelení tvoří stromořadí zcela jedinečnou a nenahraditelnou zelenou síť města. Zlepšují mikroklima jednotlivých ulic, celých obytných bloků i čtvrtí města a výrazně zvyšují estetickou hodnotu městského prostředí. Kromě alejí a stromořadí spravujeme další plochy zeleně v blízkosti komunikací, jako jsou travnaté pásy, porosty keřů nebo keřové a trvalkové záhony.

Všechny typy zeleně ve správě TSK dohromady tvoří v součtu tak významnou plochu, že ji lze, vedle příměstských lesů a parků, nazvat zelenými plícemi Prahy.

Klimatické změny jsou důvodem k přehodnocení dosavadních přístupů k péči o městskou zeleň a stejně tak důvodem k aktualizaci technologií zakládání nových uličních stromořadí a alejí. S pomocí principů modrozelené infrastruktury, tzn. propojení zeleně s využíváním a zadržováním srážkových vod, se tak snažíme o co největší zlepšení podmínek stávajících i nově vysazovaných stromů. Inspirujeme se pozitivními příklady v zahraničí a aplikujeme osvědčené postupy na naše podmínky.

Pečujeme o

68 tisíc

stromů ve stromořadích

5,3 milionů m²

travnatých ploch

741 tisíc m²

keřů

245 tisíc m²

stromů ve skupinách

35 tisíc

travnatých ostrůvků a pásů

16 tisíc m²

keřových a květinových záhonů

Jak pečujeme o stromy a stromořadí

Jak pečujeme o trávníky a záhony

Naše cíle

Stromořadí pozitivně ovlivňují kvalitu života v konkrétním místě, a v důsledku tak i kvalitu života ve městě jako celku. Proto je naším cílem zajišťování co nejlepší péče o stávající stromy uličních stromořadí. Takové péče, která umožní optimální rozvoj, kvalitní růst a dlouhý věk dožití stromů na jejich konkrétním stanovišti. Vedle toho se podílíme na zakládání stromořadí nových, která, jsou-li založena na vhodných místech, výrazně přispějí ke zvýšení kvality života Pražanů.

Standardy a metodiky

Do nedávné doby neexistoval jednotný a komplexní manuál plánování, péče a výsadby stromů ve městě. Postupy v krajinářské architektuře a poznatky v péči o stromy ve městech se přitom dynamicky vyvíjejí a pro rozvoj zeleně v době klimatických změn je třeba hledat nová řešení, která umožní stromům a zeleni obecně prosperovat i ve ztížených podmínkách. Koncem roku 2021 byly vedením Hlavního města Prahy schváleny pro naši činnost dva zásadní dokumenty: Standard uličního stromořadí a Standard hospodaření s dešťovou vodou. Díky nim máme dnes vytyčenou jak cestu plánování a systémové péče o uliční stromořadí, tak i budování pro život ve městě nezbytné modrozelené infrastruktury.

Časté dotazy

Jak mohu požádat o vysazení stromu?

Důvodů, proč se stromy v lokalitě nevyskytují či nemohou vyskytovat, může být celá řada. Mezi hlavní patří pod povrchem umístěné inženýrské sítě (voda, plyn, veškeré kabely) a jejich ochranná pásma. Druhou nejčastější překážkou je památková ochrana dané lokality. Pro získání alespoň základního přehledu navštivte www.geoportalpraha.cz, najdete zde inženýrské sítě zanesené v mapové aplikaci. Také je třeba udržovat spon, tedy prostor mezi jednotlivými stromy ve stromořadí, takový, aby měly všechny dostatek prostoru pro svůj růst a nedocházelo ke konfliktům s dalšími stromy, ale i veřejným osvětlením, mobiliářem atd. Pokud jsou všechny předpoklady splněny, je třeba se ujistit, že daná plocha patří do naší správy. O výsadbách stromů dále pojednává Městský standard uličního stromořadí.

Je možné se bránit výsadbě stromu?

V poslední době přibývají požadavky na vysazování nových stromů v ulicích. Stejně tak ovšem přibývá žádostí, abychom stromy káceli či je ořezali do té míry, že už nebudou plnit své funkce a zcela změní svůj přirozený tvar. Každý případ posuzujeme individuálně, nicméně přínosy stromů v ulicích jsou nezpochybnitelné a převažují nad jejich negativy. Kácení vzrostlého stromu je vázáno na povolení příslušného městského úřadu, který se řídí zákonem o ochraně přírody a krajiny. Ten navíc ve většině případů požaduje náhradní výsadbu – to znamená, že strom bude pouze nahrazen novým. Pro další informace prosím kontaktujte odbor životního prostředí ve vaší městské části nebo využijte náš kontaktní formulář.

Škodí stromům psí moč?

V našem městě vidíme případy psy „učůraných“ patek celých kovových zábradlí, sklepních mříží atd. Výsledky působení moči jsou tedy zcela patrné a prokazatelné i na odolnějších materiálech, než jsou kmeny dřevin. Při každodenní zátěži a ve větším měřítku, která je ve městě typická, psí moč stromy opravdu poškozuje. U mladých stromů rozleptává kůru kmene stromů, u starších výrazně mění chemismus stanoviště stromů. Dlouhodobě tak snižuje věk dožití i velikost vzrůstu stromů. Prosíme vás proto, zaveďte pejska (a případně i sebe a vaše děti) na záchod někam jinam než na kmen stromu. Stromy vám poděkují svým delším životem.

Street gardening aneb „moje malá zahrádka“.

Tomuto tématu se podrobně věnujeme v dokumentu Desatero Street Gardeningu. Spontánní zahradničení v ulicích jednoznačně upřednostňujeme v travnatých pásech, nikoli však v už tak omezeném prostoru stromů, které kromě vody a slunce potřebují hlavně klid a dostatek půdního vzduchu. Vrstvení další zeminy na už tak omezený prostor stromům skutečně neprospívá. V horkých dnech můžete stromům dopřát zálivku. Pokud máte ale pocit, že je třeba někde stromům pomoci, ideální je dát nám vědět prostřednictvím kontaktního formuláře.

Můžeme nějakým způsobem stromům v uličním stromořadí pomoci?

Výsadby dřevin provádějí odborníci dle nejnovějších poznatků a městských standardů. Nejlépe pomoci můžete společným monitoringem v rámci dlouhodobé péče. Pomozte nám vytipovat stromy, u kterých máte pocit, že nejsou dostatečně zalité, případně stromy, jejichž větve jsou trvale poškozovány auty. I přes pravidelný monitoring je možné, že některé dílčí nedostatky nám mohou uniknout. Kontaktovat nás můžete prostřednictvím tohoto formuláře.

Posekali jste trávník v horku a on okamžitě zežloutl a zašel.

V rámci péče o trávníky se snažíme řídit metodickým doporučením pro provádění sečí ve vhodných agrotechnických lhůtách. Vzhledem k extrémním jevům počasí se však může stát, že reakcí trávníku na seč bude jeho zežloutnutí a hybernace – ta je však dána spíše extrémním suchem nežli vlastní sečí – tou je pouze uspíšena. S přísunem vláhy se trávník opět zazelená. V rámci systémové správy zeleně se, zejména za pomoci pravidelných sečí v dostatečné četnosti, a nyní již i prvků modrozelené infrastruktury, postupně snažíme o zlepšení stavu travnatých ploch a dostupnosti vody pro ně. Ani tato opatření však v drtivé většině nezabrání zežloutnutí travnatých ploch v extrémních dlouhotrvajících vedrech.

Proč prořezáváte stromy celoročně a ne jen v zimě, kdy řežeme na našich zahrádkách?

Nejvhodnější doba pro prořez stromů je zejména první polovina vegetace. V předjaří je vhodné řezat především při větší intenzitě řezu. Obecně je vhodné provádět řezy v co nejnižším stáří jedince, resp. jeho řezané části. Řez v mrtvém dřevě je možný kdykoliv, části bezprostředně ohrožující provozní bezpečnost je nezbytné odstraňovat okamžitě. Naopak nejméně vhodná doba je při trvalejší teplotě pod -5 °C, respektive hrozí-li ještě její výskyt a před plným olistěním u tzv. „plačících“ stromů (bříza, javor, ořešák, habr). Při navrhování pěstebních opatření (řezů) je vždy brán v komplexní úvahu i zdravotní stav stromu a jeho aktuální vitalita, jakož i poloha a okolní podmínky.

Proč nenecháte usychající strom dožít?

Jako vše živé, i strom během času zaniká. V nepříznivých podmínkách, které ve městě panují, přichází tento zánik zpravidla mnohem dříve nežli v optimálních přírodních podmínkách. Zánik stromu často navíc doprovází přítomnost dřevokazných hub způsobujících snížení stability stromu nebo jeho částí, a to včetně podzemních. Může tak docházet k vylamování větví, rozpadům koruny nebo pádům celých stromů. Tyto jevy, běžné a normální ve volné přírodě, si v prostředí města nemůžeme dovolit. Riziko poškození majetku či dokonce zranění osob je zde příliš vysoké. Mnohým popsaným jevům jsme schopni dlouhodobě bránit sledem arboristických opatření jako jsou vazby či sledy určitých typů řezů. V dlouhodobém horizontu však vždy přijde okamžik zániku jedince. Se zvážením všech možností a zevrubným posudkem stavu stromu je pak nutné přistoupit k jeho odstranění. Po odstraněném jedinci se vždy snažíme v co nejkratším možném čase na dané místo vysadit strom nový, kterému v rámci možností konkrétního místa vylepšujeme stanoviště, aby byla co nejvíce zvýšena perspektiva jeho dlouhodobého úspěšného růstu. Více informací najdete ve Standardu uličního stromořadí.