Přesně před třemi lety v sobotu 19. září 2015 byl zahájen zkušební provoz tunelového komplexu Blanka. Od té doby jím projelo již přes 100 milionů aut, což potvrzuje jeho stěžejní vliv na dopravu v Praze. Celý objekt byl během této doby důsledně monitorován a naměřené výsledky dokazují, že stavební objekty fungují správně podle předpokladů projektu.
Tunelový komplex Blanka, skládající se z Brusnického, Dejvického a Bubenečského tunelu, dnes slaví tři roky provozu. Během té doby TSK, a. s., ČKD a SATRA spol. s. r. o., sledovaly stav a provoz v tunelu po stránce stavební i technologické, ověřovaly provozní a požární bezpečnost či hodnotily dopad na dopravu a životní prostředí. „Během zkušebního provozu jsme neshledali žádné zásadní komplikace, tunel funguje spolehlivě. Zkušební provoz nám pomohl odhalit několik drobných závad, které jsme vždy neprodleně a úspěšně vyřešili v řádech několika minut, maximálně hodin. Největším problémem byl zatím výpadek bezpečnostních a kamerových systémů letos v dubnu, protože pokud jsou kamery či čidla mimo provoz, nemohou řidiči kvůli bezpečnosti do tunelu vjet. To nám znovu připomnělo, že je nezbytné dokončit nadřazený komunikační systém města, který by byl schopen nabídnout alternativní trasy,“ hodnotí situaci tunelového komplexu generální ředitel Technické správy komunikací hl. m. Prahy Petr Smolka. Výše zmíněná porucha tehdy omezila provoz tunelem na 18 hodin a způsobila řadu dopravních komplikací. Kolony na objízdných trasách tak jen potvrdily výjimečnost a nenahraditelnost celého komplexu v dopravní síti města.
Z hlediska bezpečnosti bylo zpočátku problematické ještě otáčení vozidel do protisměru v blízkosti mimoúrovňové křižovatky Malovanka. Změna režimu oproti předcházejícímu stavu způsobovala, že někteří řidiči omylem vjeli do Brusnického tunelu, kde se snažili v rozpletu otočit do opačného směru a pokračovat směrem ke Strahovskému tunelu. Pro zlepšení orientace bylo v prostoru křižovatky instalováno vodorovné dopravní značení s uvedením místních cílů (Troja, Smíchov). To vedlo k významnému úbytku těchto případů. Bezpečnost v tunelech byla pak vedle automatického dohledu prověřována i pomocí taktických cvičení jednotek integrovaného záchranného systému.
Na vybraných místech Technická správa komunikací průběžně monitoruje i počty projíždějících vozidel. Denně tunely k průjezdu využije v průměru 85 tisíc řidičů. První milion vozidel projel Blankou již během prvního měsíce zkušebního provozu. „Na komunikacích, které napojují tunely na povrchovou komunikační síť, došlo k nárůstu dopravy. Jde například o ulice V Holešovičkách, Patočkova, Dobříšská, Svatovítská. Ulevilo se naopak ulicím Milady Horákové, Veletržní a Argentinské, kde došlo ke snížení intenzity dopravy. Pro zajištění řádné funkce stavby je však nezbytné dokončit zbývající stavby systému nadřazených komunikací, zejména městský okruh,“ doplňuje Petr Smolka. Stavba průběžně procházela také měřením hluku a imisí. Hluk byl monitorován na celkem 33 místech, imise na osmi. „Díky zprovoznění tunelového komplexu Blanka se snížila hluková zátěž na většině měřených míst. Měření znečišťujících látek v ovzduší se momentálně zpracovává. Všechny výsledky měření hluku a imisí jsou veřejnosti zpřístupněny na webových stránkách www.tunelblanka.info,“ říká Alexandr Butovič společnosti SATRA, spol. s. r. o. Pravidelná údržba se provádí v předem naplánovaných nočních uzávěrách povolených odborem dopravních agend pražského magistrátu.
