V Praze byl k poslednímu dni loňského roku registrován jeden milión 58 tisíc aut. Za průměrný pracovní den auta po městě ujedou 23 miliónů kilometrů, za rok 7,3 miliardy kilometrů. Plyne to z Ročenky dopravy v Praze za rok 2017, kterou připravila Technická správa komunikací (TSK). Celková délka silnic v Praze činí asi čtyři tisíce kilometrů. Z více než 1,05 miliónu pražských aut je 80 procent osobních. Automobily přepraví v Praze jen 41 procent lidí, mnohem více, 59 procent, jich odveze hromadná doprava. Na 1000 obyvatel Prahy přitom připadá 818 aut. „Na 1 vozidlo připadá 1,2 člověka,“ poznamenal Vladimír Kadlec z TSK.
Meziročně se počet aut registrovaných v Praze zvýšil asi o 56 tisíc. Odpovídá tomu také zátěž pražských silničních tahů. Nejvíce aut loni jezdilo podle TSK po Barrandovském mostě, a to 142 tisíc denně. „Barrandovský most, Jižní spojka, úseky městského okruhu vůbec patří k nejzatíženějším v Praze i v republice,“ řekl Kadlec. Tyto úseky hojně využívá tranzitní doprava, plyne z čísel a ze směrového průzkumu nákladní dopravy. „Nejzatíženější vstupy jsou mezi dálnicemi D 1 (brněnská) a D 5 (plzeňská) a mezi D 1 a D 8 (ústecká), tento zvlášť nabývá na síle,“ poznamenal Kadlec. Druhým nejzatíženějším mostem po Barrandovském je most Hlávkův, po němž vede Severojižní magistrála. Denně po něm loni v průměru jezdilo 71 tisíc aut, oproti Barrandovskému mostu byla zátěž poloviční. TSK rozlišuje, kolik aut jezdí v centrální části Prahy a kolik po tzv. vnějším kordonu. Jeho význam stoupá a denní počet aut zde dosáhl 650 tisíc. Zvláštní průzkum se loni týkal Severojižní magistrály. Tazatelé se řidičů, kteří zastavili na červenou, ptali, odkud a kam jedou. Naprostá většina začátků i cílů cest byla v okolí magistrály. „Pouze 12 procent tudy pouze projíždí,“ dodal Kadlec.
Loni se rozrostly parkovací zóny a další rozšíření se plánuje za necelý měsíc. Mělo by se týkat Prahy 4. „K zavedení této zóny by mělo dojít od 1. července letošního roku,“ řekl šéf TSK Petr Smolka. Aby se potlačoval objem individuální dopravy, město klade důraz na její hromadnou formu, a to i v okolí Prahy, kam se část původních obyvatel odstěhovala. V roce 2017 začaly nové busy i železniční linky jezdit do nových obcí, upozornil zástupce ředitele společnosti Ropid Martin Šubrt. Od roku 2014 podle něj stále rostou objednané výkony metra, autobusů i tramvají. „Když započteme všechny cesty během dne na území Prahy, jde o čtyři milióny cestujících,“ uvedl Šubrt. Praha rovněž podle TSK investovala do nových cyklostezek, jejichž celková délka se blíží 500 km, a do bezpečnosti chodců. Z městského rozpočtu činily výdaje na dopravu 28,7 procenta. Z toho hromadná doprava ukrojila asi 65 procent. V kapitálových výdajích ale zdaleka největší díl – přes 73 procent – zabíraly výstavba a oprava komunikací.
