Časté dotazy

Na této stránce naleznete přehled všech často kladených dotazů napříč stránkami TSK.

Může TSK upravit software řízení světelného signalizačního zařízení dle vlastního uvážení?

Nemůže. Všechny úpravy světelného signalizačního zařízení musí být v Praze schváleny silničním správním úřadem (odborem pozemních komunikací a drah Magistrátu hl. m. Prahy) po písemném vyjádření Policie České republiky.

Proč nemáme na každé signalizaci odpočet délky signálu?

Návěstidla, která odpočítávají zbývající délku signálu, se dají použít pouze na křižovatkách či přechodech, které jsou řízeny pevným signálním plánem. To je zastaralý způsob řízení, kdy je bez ohledu na poptávku pokaždé stejný sled a délka jednotlivých fází řízení.

V Praze je 97 % světelných signalizačních zařízení řízeno dynamicky, kdy se délka volna i jeho výběr realizuje podle aktuálních nároků na detektorech. Pokud nárok není, volno se ukončuje nebo dokonce vynechá. Doba volna se tedy mění v závislosti na aktuální poptávce a intenzitě provozu, a tudíž nelze predikovat, kdy a zda bude volno pro určitý vjezd vybráno a jak bude dlouhé. Použití odpočtových návěstidel je v zásadě neslučitelné s dynamickým řízením, jelikož doba do konce jednotlivých signálů na odpočtových návěstidlech by se měnila skokově, což by bylo pro chodce matoucí.

Velký vliv na různou délku signálů má rovněž uplatňovaná preference vozidel MHD.

Máme v Praze chytré semafory?

Chytré jsou téměř všechny semafory. V Praze je 97 % světelných signalizačních zařízení řízeno dynamicky, kdy se délka volna i jeho výběr realizuje podle nároků na detektorech.

Světelná signalizace dle naprogramované logiky řízení v reálném čase reaguje na aktuální požadavky jednotlivých účastníků provozu. V každém cyklu řízení může být realizován jiný sled fází, jiné délky volna a stůj jednotlivých vozidlových signálů.  Zhruba 2/3 světelných signalizačních zařízení jsou napojeny na řídicí ústřednu, z níž je možné tato zařízení ovládat.

Proč nefunguje koordinace a zastavuji na každém semaforu?

Pokud je na některé komunikaci více světelných signalizačních zařízení v blízké vzdálenosti, snažíme se koordinaci navrhovat. Často však není možné navrhnout koordinaci obousměrně. Je-li preferován jeden směr (např. z centra), druhý směr zpravidla koordinovat nelze. To je dáno fyzikálním vztahem rychlosti, dráhy a času.

Proč je mezi volnem doplňkové šipky vpravo a volnem plného signálu několik vteřin červená?

Volno doplňkové šipky pro pravé odbočení nenavazuje přímo na volno plného signálu, pokud teprve se začátkem plného signálu začíná volno na souběžném přechodu, do kterého vozidla odbočují. Důvodem je přerušení dopravního proudu vozidel odbočujících vpravo, aby chodci mohli bezpečně vstoupit na přechod.

Takové řešení je již několik let požadováno při dodávkách, obnovách a úpravách programového vybavení světelných signalizací z důvodu neustále se množících podnětů chodců na umožnění bezpečného vstupu na přechod. Pokud je např. opačný sled signálů, tedy nejprve volno plného signálu a souběžných přechodů a potom následuje volno doplňkové šipky, pak na sebe volna plynule navazují.

Proč v noci mnoho semaforů svítí?

O režimu řízení rozhoduje silniční správní úřad (odbor pozemních komunikací a drah Magistrátu hl. m. Prahy) po vyjádření Policie České republiky.

Mnohá světelná signalizační zařízení jsou trvale v provozu z důvodu bezpečnosti. TSK aktivně preferuje tam, kde je to možné, v období nízkých intenzit, neřízený provoz.

Je možné poskytnout záznam z kamer?

Poskytnutí záznamu z Městského kamerového systému přímo občanům bohužel není možné. Společnost TSK, jako správce systému, není oprávněna s pořízenými záznamy volně nakládat, a to z důvodu ochrany osobních údajů (GDPR) a platné legislativy.

Záznamy mohou být poskytnuty pouze orgánům činným v trestním řízení. V případě, že došlo například k dopravní nehodě či jiné události, je proto nezbytné, abyste se obrátili přímo na Policii České republiky, která si záznam v rámci svého šetření oficiálně vyžádá.

Proč se v zimě neuklízí všechny chodníky?

V Praze se zimní údržba řídí nařízením č. 18/2010, které stanovuje priority a přesně určuje, které chodníky spadají do plánu zimní údržby.

Přesný přehled rozsahu zimní údržby zajišťované TSK najdete v naší aplikaci Zimní údržba vozovek a chodníků.

Kde mám nahlásit, že je potřeba vyčistit nebo zlepšit úklid?

Pokud máte podnět nebo požadavek na vyčištění chodníku či jiné komunikace, nahlaste ho on-line prostřednictvím naší aplikace Hlášení poruch a závad.

Kdy bude odklizen štěrk z chodníků?

Z bezpečnostních a preventivních důvodů je štěrk z komunikací odklizen vždy na konci zimní údržby komunikací.

Kdy probíhá blokové čištění?

Blokové čištění ulic probíhá na jaře a na podzim. Zpravidla se neprovádí blokové čištění na komunikacích I. třídy.

Pro zjištění konkrétních termínů blokového čištění využijte naši aplikaci Letní údržba vozovek a chodníků.

V naší ulici bude probíhat blokové čištění, ale já nemohu auto přeparkovat, co mám dělat?

Bohužel tuto situaci nelze řešit s TSK, ale s příslušným správním orgánem. Jedná se o individuální případ a je na vlastníkovi vozidla, aby doložil oprávněné důvody, pro které nemohl vozidlo přeparkovat.

Proč kropíte silnice, když prší?

Tlakový splach (kropení vozovek) se používá především k omezení prašnosti v hlavním městě a dále pro plošné odstraňování nečistot. Využívá se kinetické energie vody k uvolnění nečistot a k jejich odplavení do odvodňovacího proužku při obrubě.

Nečistoty se odplaví do kanalizačních vpustí, nebo jsou odstraněny za použití dalších technologií (samosběrné nebo ruční metení). Tlakový splach probíhá pravidelně, nezávisle na počasí. Naopak během deště nebo po dešti se provádí zcela účelně, jelikož déšť napomůže nečistoty odmočit a tlakový splach je pak účinnější. Při silných přívalových deštích je tlakové strojní čištění pozastaveno.

Kdy je umístěno dopravní značení před zahájením blokového čištění ulic?

Přenosné svislé dopravní značení, které informuje o dočasném zákazu zastavení z důvodu blokového čištění komunikací, instalujeme v souladu s § 19a zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, vždy s dostatečným předstihem.

Dle tohoto ustanovení činí předstih nejméně 7 dní před plánovaným termínem čištění.

Cílem je poskytnout všem rezidentům i návštěvníkům dané lokality dostatek času na seznámení se s dočasnou úpravou a na přeparkování vozidel. Pro váš přehled doporučujeme sledovat harmonogram blokového čištění, který je dostupný v naší aplikaci Letní údržba vozovek a chodníků.

Jak poznám, kdo za danou stavbu zodpovídá a kdo je jejím investorem?

Na stavbách je umístěna jednotná informační cedule, podle loga společnosti a textace poznáte investora a zhotovitele.

Co ovlivňuje dobu trvání stavby?

Doba trvání závisí na řadě faktorů, jako jsou specifika lokality, dopravní zátěž, nutnost koordinace s dalšími investory a specifické požadavky, například kvůli provozu MHD.

Kdo rozhoduje, které stavby se uskuteční?

Rozhodnutí o realizaci staveb a oprav vychází ze schváleného investičního plánu hlavního města Prahy.

Proč je po opravě komunikace na místě dlažba místo asfaltu?

Povrch z dlažebních kostek v místech, kde byl dříve asfalt, je standardním a vždy dočasným (provizorním) řešením. Tento postup má dva hlavní důvody v závislosti na situaci:

Zimní období a technologická přestávka obaloven

Během zimních měsíců (zpravidla od prosince do března) jsou z technologických důvodů mimo provoz tzv. obalovny, které vyrábějí horkou asfaltovou směs. Kvalitní pokládka této směsi vyžaduje stabilní venkovní teploty (obvykle nad +5 °C), aby byla zaručena její správná přilnavost, hutnitelnost a dlouhá životnost. Aby bylo možné provádět nezbytné opravy i v zimě a zároveň zajistit bezpečnost a sjízdnost místa, přistupuje se k provizornímu uzavření výkopu právě dlažbou nebo studenou asfaltovou směsí. Jakmile na jaře začne stavební sezóna a obalovny obnoví provoz, je tento provizorní povrch odstraněn a místo je finálně zaasfaltováno do původního stavu.

Opravy správců poduličních (inženýrských) sítí

Jedná se o výkopy po haváriích inženýrských sítí (voda, plyn, elektřina, optické kabely), které neprovádíme přímo my, ale jejich příslušní správci. Tito správci po své opravě uvedou místo do sjízdného a bezpečného stavu pomocí provizorního povrchu. K finálnímu asfaltování dochází až s určitým časovým odstupem, a to typicky ze dvou důvodů:

  • Plánovaná definitivní oprava sítě: často se stává, že po akutním zásahu (např. oprava prasklého vodovodu) je sice havárie zažehnána, ale samotný správce sítě plánuje na místě ještě rozsáhlejší, definitivní opravu své sítě v pozdějším termínu a bude se na místo vracet. Bylo by proto neekonomické pokládat finální asfaltový povrch, pokud je jisté, že se výkop bude muset znovu otevřít.
  • Technologická pauza: i po finální opravě sítě je často nutná pauza, během níž si tzv. sedá podloží ve výkopu. Předčasné asfaltování by vedlo k pozdějším propadům vozovky. Také může být zimní odstávka viz výše.

V obou případech se tedy jedná o plánovaný a dočasný stav. O termínu definitivní opravy obvykle informuje zhotovitel na místě, například formou informační cedule na dopravním značení.

Jak mohu požádat o vysazení stromu?

Důvodů, proč se stromy v lokalitě nevyskytují či nemohou vyskytovat, může být celá řada. Mezi hlavní patří pod povrchem umístěné inženýrské sítě (voda, plyn, veškeré kabely) a jejich ochranná pásma. Druhou nejčastější překážkou je památková ochrana dané lokality. Pro získání alespoň základního přehledu navštivte www.geoportalpraha.cz, najdete zde inženýrské sítě zanesené v mapové aplikaci. Také je třeba udržovat spon, tedy prostor mezi jednotlivými stromy ve stromořadí, takový, aby měly všechny dostatek prostoru pro svůj růst a nedocházelo ke konfliktům s dalšími stromy, ale i veřejným osvětlením, mobiliářem atd. Pokud jsou všechny předpoklady splněny, je třeba se ujistit, že daná plocha patří do naší správy. O výsadbách stromů dále pojednává Městský standard uličního stromořadí.

Je možné se bránit výsadbě stromu?

V poslední době přibývají požadavky na vysazování nových stromů v ulicích. Stejně tak ovšem přibývá žádostí, abychom stromy káceli či je ořezali do té míry, že už nebudou plnit své funkce a zcela změní svůj přirozený tvar. Každý případ posuzujeme individuálně, nicméně přínosy stromů v ulicích jsou nezpochybnitelné a převažují nad jejich negativy. Kácení vzrostlého stromu je vázáno na povolení příslušného městského úřadu, který se řídí zákonem o ochraně přírody a krajiny. Ten navíc ve většině případů požaduje náhradní výsadbu – to znamená, že strom bude pouze nahrazen novým. Pro další informace prosím kontaktujte odbor životního prostředí ve vaší městské části nebo využijte náš kontaktní formulář.