Časté dotazy

Z bezpečnostních a preventivních důvodů je štěrk z komunikací odklizen vždy na konci zimní údržby komunikací.

Blokové čištění ulic probíhá na jaře a na podzim. Zpravidla se neprovádí blokové čištění na komunikacích I. třídy.

Pro zjištění konkrétních termínů blokového čištění využijte naši aplikaci Letní údržba vozovek a chodníků.

Bohužel tuto situaci nelze řešit s TSK, ale s příslušným správním orgánem. Jedná se o individuální případ a je na vlastníkovi vozidla, aby doložil oprávněné důvody, pro které nemohl vozidlo přeparkovat.

Tlakový splach (kropení vozovek) se používá především k omezení prašnosti v hlavním městě a dále pro plošné odstraňování nečistot. Využívá se kinetické energie vody k uvolnění nečistot a k jejich odplavení do odvodňovacího proužku při obrubě.

Nečistoty se odplaví do kanalizačních vpustí, nebo jsou odstraněny za použití dalších technologií (samosběrné nebo ruční metení). Tlakový splach probíhá pravidelně, nezávisle na počasí. Naopak během deště nebo po dešti se provádí zcela účelně, jelikož déšť napomůže nečistoty odmočit a tlakový splach je pak účinnější. Při silných přívalových deštích je tlakové strojní čištění pozastaveno.

Přenosné svislé dopravní značení, které informuje o dočasném zákazu zastavení z důvodu blokového čištění komunikací, instalujeme v souladu s § 19a zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, vždy s dostatečným předstihem.

Dle tohoto ustanovení činí předstih nejméně 7 dní před plánovaným termínem čištění.

Cílem je poskytnout všem rezidentům i návštěvníkům dané lokality dostatek času na seznámení se s dočasnou úpravou a na přeparkování vozidel. Pro váš přehled doporučujeme sledovat harmonogram blokového čištění, který je dostupný v naší aplikaci Letní údržba vozovek a chodníků.

Na stavbách je umístěna jednotná informační cedule, podle loga společnosti a textace poznáte investora a zhotovitele.

Doba trvání závisí na řadě faktorů, jako jsou specifika lokality, dopravní zátěž, nutnost koordinace s dalšími investory a specifické požadavky, například kvůli provozu MHD.

Rozhodnutí o realizaci staveb a oprav vychází ze schváleného investičního plánu hlavního města Prahy.

Povrch z dlažebních kostek v místech, kde byl dříve asfalt, je standardním a vždy dočasným (provizorním) řešením. Tento postup má dva hlavní důvody v závislosti na situaci:

Zimní období a technologická přestávka obaloven

Během zimních měsíců (zpravidla od prosince do března) jsou z technologických důvodů mimo provoz tzv. obalovny, které vyrábějí horkou asfaltovou směs. Kvalitní pokládka této směsi vyžaduje stabilní venkovní teploty (obvykle nad +5 °C), aby byla zaručena její správná přilnavost, hutnitelnost a dlouhá životnost. Aby bylo možné provádět nezbytné opravy i v zimě a zároveň zajistit bezpečnost a sjízdnost místa, přistupuje se k provizornímu uzavření výkopu právě dlažbou nebo studenou asfaltovou směsí. Jakmile na jaře začne stavební sezóna a obalovny obnoví provoz, je tento provizorní povrch odstraněn a místo je finálně zaasfaltováno do původního stavu.

Opravy správců poduličních (inženýrských) sítí

Jedná se o výkopy po haváriích inženýrských sítí (voda, plyn, elektřina, optické kabely), které neprovádíme přímo my, ale jejich příslušní správci. Tito správci po své opravě uvedou místo do sjízdného a bezpečného stavu pomocí provizorního povrchu. K finálnímu asfaltování dochází až s určitým časovým odstupem, a to typicky ze dvou důvodů:

• Plánovaná definitivní oprava sítě: často se stává, že po akutním zásahu (např. oprava prasklého vodovodu) je sice havárie zažehnána, ale samotný správce sítě plánuje na místě ještě rozsáhlejší, definitivní opravu své sítě v pozdějším termínu a bude se na místo vracet. Bylo by proto neekonomické pokládat finální asfaltový povrch, pokud je jisté, že se výkop bude muset znovu otevřít.
• Technologická pauza: i po finální opravě sítě je často nutná pauza, během níž si tzv. sedá podloží ve výkopu. Předčasné asfaltování by vedlo k pozdějším propadům vozovky. Také může být zimní odstávka viz výše.

V obou případech se tedy jedná o plánovaný a dočasný stav. O termínu definitivní opravy obvykle informuje zhotovitel na místě, například formou informační cedule na dopravním značení.

Důvodů, proč se stromy v lokalitě nevyskytují či nemohou vyskytovat, může být celá řada. Mezi hlavní patří pod povrchem umístěné inženýrské sítě (voda, plyn, veškeré kabely) a jejich ochranná pásma. Druhou nejčastější překážkou je památková ochrana dané lokality. Pro získání alespoň základního přehledu navštivte www.geoportalpraha.cz, najdete zde inženýrské sítě zanesené v mapové aplikaci. Také je třeba udržovat spon, tedy prostor mezi jednotlivými stromy ve stromořadí, takový, aby měly všechny dostatek prostoru pro svůj růst a nedocházelo ke konfliktům s dalšími stromy, ale i veřejným osvětlením, mobiliářem atd. Pokud jsou všechny předpoklady splněny, je třeba se ujistit, že daná plocha patří do naší správy. O výsadbách stromů dále pojednává Městský standard uličního stromořadí.

V poslední době přibývají požadavky na vysazování nových stromů v ulicích. Stejně tak ovšem přibývá žádostí, abychom stromy káceli či je ořezali do té míry, že už nebudou plnit své funkce a zcela změní svůj přirozený tvar. Každý případ posuzujeme individuálně, nicméně přínosy stromů v ulicích jsou nezpochybnitelné a převažují nad jejich negativy. Kácení vzrostlého stromu je vázáno na povolení příslušného městského úřadu, který se řídí zákonem o ochraně přírody a krajiny. Ten navíc ve většině případů požaduje náhradní výsadbu – to znamená, že strom bude pouze nahrazen novým. Pro další informace prosím kontaktujte odbor životního prostředí ve vaší městské části nebo využijte náš kontaktní formulář.

V našem městě vidíme případy psy „učůraných“ patek celých kovových zábradlí, sklepních mříží atd. Výsledky působení moči jsou tedy zcela patrné a prokazatelné i na odolnějších materiálech, než jsou kmeny dřevin. Při každodenní zátěži a ve větším měřítku, která je ve městě typická, psí moč stromy opravdu poškozuje. U mladých stromů rozleptává kůru kmene stromů, u starších výrazně mění chemismus stanoviště stromů. Dlouhodobě tak snižuje věk dožití i velikost vzrůstu stromů. Prosíme vás proto, zaveďte pejska (a případně i sebe a vaše děti) na záchod někam jinam než na kmen stromu. Stromy vám poděkují svým delším životem.

Tomuto tématu se podrobně věnujeme v dokumentu Desatero Street Gardeningu. Spontánní zahradničení v ulicích jednoznačně upřednostňujeme v travnatých pásech, nikoli však v už tak omezeném prostoru stromů, které kromě vody a slunce potřebují hlavně klid a dostatek půdního vzduchu. Vrstvení další zeminy na už tak omezený prostor stromům skutečně neprospívá. V horkých dnech můžete stromům dopřát zálivku. Pokud máte ale pocit, že je třeba někde stromům pomoci, ideální je dát nám vědět prostřednictvím kontaktního formuláře.

Výsadby dřevin provádějí odborníci dle nejnovějších poznatků a městských standardů. Nejlépe pomoci můžete společným monitoringem v rámci dlouhodobé péče. Pomozte nám vytipovat stromy, u kterých máte pocit, že nejsou dostatečně zalité, případně stromy, jejichž větve jsou trvale poškozovány auty. I přes pravidelný monitoring je možné, že některé dílčí nedostatky nám mohou uniknout. Kontaktovat nás můžete prostřednictvím tohoto formuláře.

V rámci péče o trávníky se snažíme řídit metodickým doporučením pro provádění sečí ve vhodných agrotechnických lhůtách. Vzhledem k extrémním jevům počasí se však může stát, že reakcí trávníku na seč bude jeho zežloutnutí a hybernace – ta je však dána spíše extrémním suchem nežli vlastní sečí – tou je pouze uspíšena. S přísunem vláhy se trávník opět zazelená. V rámci systémové správy zeleně se, zejména za pomoci pravidelných sečí v dostatečné četnosti, a nyní již i prvků modrozelené infrastruktury, postupně snažíme o zlepšení stavu travnatých ploch a dostupnosti vody pro ně. Ani tato opatření však v drtivé většině nezabrání zežloutnutí travnatých ploch v extrémních dlouhotrvajících vedrech.

Nejvhodnější doba pro prořez stromů je zejména první polovina vegetace. V předjaří je vhodné řezat především při větší intenzitě řezu. Obecně je vhodné provádět řezy v co nejnižším stáří jedince, resp. jeho řezané části. Řez v mrtvém dřevě je možný kdykoliv, části bezprostředně ohrožující provozní bezpečnost je nezbytné odstraňovat okamžitě. Naopak nejméně vhodná doba je při trvalejší teplotě pod -5 °C, respektive hrozí-li ještě její výskyt a před plným olistěním u tzv. „plačících“ stromů (bříza, javor, ořešák, habr). Při navrhování pěstebních opatření (řezů) je vždy brán v komplexní úvahu i zdravotní stav stromu a jeho aktuální vitalita, jakož i poloha a okolní podmínky.

Jako vše živé, i strom během času zaniká. V nepříznivých podmínkách, které ve městě panují, přichází tento zánik zpravidla mnohem dříve nežli v optimálních přírodních podmínkách. Zánik stromu často navíc doprovází přítomnost dřevokazných hub způsobujících snížení stability stromu nebo jeho částí, a to včetně podzemních. Může tak docházet k vylamování větví, rozpadům koruny nebo pádům celých stromů. Tyto jevy, běžné a normální ve volné přírodě, si v prostředí města nemůžeme dovolit. Riziko poškození majetku či dokonce zranění osob je zde příliš vysoké. Mnohým popsaným jevům jsme schopni dlouhodobě bránit sledem arboristických opatření jako jsou vazby či sledy určitých typů řezů. V dlouhodobém horizontu však vždy přijde okamžik zániku jedince. Se zvážením všech možností a zevrubným posudkem stavu stromu je pak nutné přistoupit k jeho odstranění. Po odstraněném jedinci se vždy snažíme v co nejkratším možném čase na dané místo vysadit strom nový, kterému v rámci možností konkrétního místa vylepšujeme stanoviště, aby byla co nejvíce zvýšena perspektiva jeho dlouhodobého úspěšného růstu. Více informací najdete ve Standardu uličního stromořadí.